Gozo Den 2

Vstávám kolem osmé jako první a jdu se projít po ranní Xaghra. Městečko s malebným náměstím, kterému dominuje kostel se dvěma zvonicemi je celé vytesáno z všudypřítomného pískovce a v neděli ráno je nezvykle rušné. Část obyvatel dává přednost kostelu, část pak ranní kávě v jedné z mnoha hospůdek, kterými je lemováno celé náměstí.

Kolem jedenácté jsme po snídani a vyrážíme do městečka Marslaforn, kde sídlí naše báze. Vítá nás pěkné a moderní zázemí, ale nutno dodat, že se jedná o dosti velkou bázi, která denně dokáže obsloužit desítky a desítky potápěčů. Na nějakou rodinnou atmosféru tedy rovnou zapomeňte.

Nabíráme nafoukaná dvojčata, já ocelovky 12l a přejíždíme na první destinaci – Dwejra.

Dwejra je začátkem celé řady ponorů, my začínáme nezvykle náročným ponorem z “Inner sea” skrze “tunnel” na otevřené moře. Ponor sám nám zabere něco málo přes hodinu, k tomu 15min deko. Dostaneme se do dvou jeskyní a maximální hloubku dosahujeme na 60m. Fauna a flora v této lokalitě je téměř nulová, naopak vyditelnost má do nulové daleko, odhaduju jí na 30m a skalní útvary, padající stěny a všudypřítomné obří balvany jsou opravdu spektakulární. Ponor není náročný technicky, ale spíš fyzicky. Vzdálenost od vstupu na inner sea k vstupu ke vzdálenější jeskyni je nějakých 20min poměrně intenzivního plavání. Já si bohužel okořením menší nehodou, kdy poslední čtvrtinu ponoru už jdu z Tomovi rezervní automatiky – sám jsem se vydýchal na nějakých 30bar – v jedno momentě jsem dosti pozitivní a na ubytování se vracím s lehkou DCSkou v obalsti břicha, které pálí jako čert.

Po prospaném odpoledni, kdy se vypořádáváme s únavou po cestě a já i s mou nehodou vyrážíme do večerního města na pořádnou večeři a místní pivo. Tedy místní, všude na čepu je Stella.

Share: