St. John’s Den 4

Budím se s lehkou nevolností. Finská, koňaky, slivovice, pivo, naštěstí jsem šel spát brzy kolem desáté. A to jsem na tom ještě dobře. Většina z nás první raní ponor raději vynechává a vlastně ani o tolik nepřichází. Plánovaný přejezd na novou lokalitu se totiž vůbec nekoná a  zůstáváme na Dangerous reef.

Odpoledne kotvíme na „Gotta small“. Je chvilka po obědě, někteří z nás jsou v salonku, někteří na druhé palubě, když na nás potápěči vracející se z ponoru na druhou loď začínají signalizovat, že pod lodí je žralok. A podle toho, co ukazují, není malý. Po konci briefingu nám Ahmed vždy zavelí „do gumy“, což znamená do neoprénů, a my se loudáme. Tentokrát jdeme bez briefingu a všichni pořádně rychle. Zkontroluju rychle ventily na lahvích, automatiky, manometr, křídlo nechám vyfouknuté a skáču do vody. Klesám asi do deseti metrů, viditelnost může být nějakých dvacet, možná i pětadvacet metrů, ale nic nevidím. Jen písčité dno hluboko pode mnou a okolo „blue“ a stíny z trupů dvou uvázaných lodí. U té naší pak taky spousty bublin tak jak jde jedna potápka za druhou rychle do vody plná očekávání. Lehce stoupám, zastavím se asi v pěti metrech, kameru neustále zapnutou před sebou a hledám. A pak ho uvidím. Je ode mě hodně daleko, na hranici viditelnosti, je to spíš jen stín proti hladině, ale ano, je opravdu velký. Stoupám ještě o něco výš a pomalu kopu jeho směrem. Je to krásný white tip oceanic v doprovodu množství barevných lodivodů. Pomalu krouží mezi loděmi a potápěčů si příliš nevšímá. Má ke třem metrům a všechny ploutve ukázkové zakončené bílými cípy. Mám ohromnou radost, je to krasavec a dnes už i bohužel docela vzácný – jeho ploutve jsou nadprůměrně velké a díky tomu i velmi ceněné na černém trhu. Pomalu krouží a nakonec se vzdaluje. Druhou polovinu ponoru mám v hlavě už jen jeho a dva menší bělocípaci už mě z míry nevyvedou. Bohužel – z celého ponoru, vlastně celého dne, nemám jediný snímek ani video. Zmizely.

Třetí ponor tohoto dne dáváme na pohodu v labyritnu korálů proplouváme nahodile sem a a tam necelou hodinu. Labyrint je tvořen množstvím vápencových jeskyní s porosty tvrdých a často již mrtvých korálů v minimální hloubce. Perfektní prolízačka, která je úchvatná hlavně katedrálovým světlem, které se k nám dostává skrze množství otvorů nad námi. V pozdním odpoledni má slunce tu správnou polohu. Jen tu není skoro žádná ryba.

Večer si od Rendy kupuju paket egyptských Stell a jsem spokojen. Jednu láhev rumu jsme už pojedli, druhá je ztracena a do konce safárka je ještě moře času.

Share: